V případe, že chcete zasílat informační e-maily z internetových stránek Zásady. Vepište do výše položeného pole Váš e-mail a potvrďte.

facebook

k prohlížení většiny dokumentů na www.zasada.cz potřebujete nainstalovaný Adobe reader - ke stažení zdarma ZDE
adobe
klikněte pro stažení

Jablonecký deník

Naše Jablonecko

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Kraj camembertu, calvadosu a vzpomínek

Typ: ostatní
Jiří Kozlovský popisuje cestu do Normandie, pořádanou MZŠ Zásada, městysem Zásada a Jarmily (Kousalové) Delepine

Kraj camembertu, calvadosu a vzpomínek

Každá cesta do Francie má své kouzlo. Nejen proto, že je to kulturní země bohatá na historické a umělecké památky, ale nabízí mnoho příležitostí i pro labužníky, milovníky moře, vysokých hor a především dobrého vína. Kraj, do kterého jsme zavítali, je charakteristickým a zároveň i trochu netypickým místem ve Francii. Moře je téměř v dosahu, ale je po cely rok studené, hory jsou na sta kilometrů vzdálené a „víno“ je také zvláštní, nikoliv totiž z vinných hroznů, ale z obyčejných jablek. Vlastně nikoliv z obyčejných, ale pravých normandských z oblasti Calvados, protože podle místních patriotů jsou to ta nejlepší. Týdenní pobyt v Normandii, přesněji řečeno v časti Normandie Bas, v regionu Calvados, byl, doufám, okouzlující zážitek nejen pro mě, ale i pro ostatní „účastníky zájezdu“, pořádaného ve spolupráci s MZŠ Zásada, městysem Zásada a především pod přátelským dohledem pani Jarmily Delepine. Jak mnozí vědí, Francouzi si potrpí na dodržování pro ně typických pravidel stolování. Představme si tedy náš týdenní zájezd jako prostřený stůl a ochutnejme společně od všeho něco. V každé správné francouzské rodině se začíná tzv. entree, nebo-li předkrmem. Pod ním si představuji exkurzi ve velkopěstírně ústřic. Ustřice jsou ve Francii velmi oblíbeným, ale také trochu luxusním předkrmem a jedí se hlavně v zimním období. Aby bylo povědomí o oblasti, kterou jsme navštívili, co nejvěrnější, byla nám, jako druhá část předkrmu, nabídnuta návštěva míst, kde se v červnu 1944 vylodili spojenci a zahájili odtud osvobozování (nejen) Francie od nacistického Německa. Mnozí znají tento významný zlom ve vývoji 2. světové války jako tzv. Den D. Hlavni jídlo celého menu na francouzském stole se nazývá plat. To je pro mě kouzlo malých normandských přístavů, hlavně rybářského městečka Honfl eur s nezapomenutelnou atmosférou a dnem prozářeným letním sluncem. Ne nadarmo se zde inspirovali významní francouzšti malíři a nikoliv náhodou je toto městečko plné zvídavých turistů. A co bychom ochutnali nyní? Jistě nějaký typicky francouzský sýr (fromage). Sýry bývají zařazeny pravě za hlavním chodem, jedí se s bagetou nebo bez ni a hlavně – mají poněkud „vyzrálejší“ chuť i vůni. Typickým sýrem, který jsme mohli ochutnat, byl pravý normandský camembert, konkrétně při návštěvě sýrárny v Livarot. Myslím, že všichni, kteří se s námi přišli přivítat při našem návratu z Normandie, ucítili onu intenzivní vůni pravých francouzských sýrů z Livarot již při prvním otevřeni zavazadlového prostoru našeho autobusu. Na závěr si dáme dezert, neboli správně francouzský desert. Bývá to něco sladkého, například zákusek nebo koláč, či čerstvé ovoce. Pro mě osobně byly tímto dezertem pohostinnost a rozvíjející se přátelství mezi konkrétními lidmi a rodinami a radost z toho, že naše přátele za čas opět uvidíme. Vše by se mělo zapit, nejlépe již zmiňovaným nápojem z jablek, jemuž se říká cidre, chutná trochu jako zkvašeny jablečný mošt a vynikající je hlavně chlazeny. Ale pozor! Nedávat dětem, obsahuje cca 5% alkoholu. Cidrem se dá zapit úplně všechno, od předkrmu až po dezert, z našeho pomyslného stolu jsme tedy ochutnali mnohé a je čas rozloučit se s pohostinnou Normandii. Snad jen dodám, že jsme také ještě „uzobli“ něco z atmosféry města Caen, hlavního centra oblasti, navštívili eko-biofarmu a jeden hektický den jsme strávili v Paříži. Rád bych závěrem za všechny zúčastněné poděkoval pani Monigue, rodinám z městeček Demouville, Cuverville a Giberville, pani Stáně, pani Jarmile a samozřejmě pani Dáše Markové, která zájezd do Normandie organizovala.
Au revoir, neboli nashledanou a nebojme se příště nabídnout organizátorům týden ze svého volného času – získáme tím příležitost spřátelit se zajímavými lidmi a poznat mimořádně atraktivní místa zapadni Francie.
 
Jiří Kozlovský
 

Vytvořeno: 6. 10. 2010
Poslední aktualizace: 6. 10. 2010 00:00
Autor: