Strom 2016

ANKETA STROM ROKU 2016

Do finále celostátní ankety postoupilo 12 finálových stromů, které vybrala odborná porota z 57 došlých návrhů. Hlasování probíhalo od 15. června do 10. října 2016. Anketa je charitativním projektem, a tak jste mohli jednotlivé stromy podpořit prostřednictvím dárcovských SMS, sběru podpisů na zpoplatněné hlasovací archy a nově také recyklací nefunkčních mobilů u společnosti ASEKOL (nefinanční způsob hlasování). 

Výsledky byly vyhlášeny 20. října v Otevřené zahradě v Brně u příležitosti oslav Dne stromů v ČR. Stromem roku 2016 se stala Lípa na Lipce, která získala více než 55 tisíc hlasů. Zástupci lípy si odnesli poukaz na arboristice ošetření od firmy Prostrom Bohemia a převzali Cenu ASEKOL v podobě venkovní solární dobíjecí stanice.

Lípa jako vítězka národního kola postoupila do mezinárodního hlasování o Evropský strom roku 2017, které se uskuteční v únoru příštího roku. Už teď budeme lípě držet pěsti.

Zásadský dub skončil ve finále na 10. místě se ziskem 6186 hlasů. Na konto ošetření našeho stromu tak bylo vybráno 6147 Kč.

Děkujeme všem, kteří stromy podpořili.

Příběh stromu - Pamětník starých časů

Dub u kaple sv. Prokopa je spjat s pověstí z 18. století a s významnou zásadskou osobností 18. století rychtáře a hostinského Jana Šourka (1693-1779), který již od mládí vynikal obchodními schopnostmi a od navarovské vrchnosti získal mnoho výsad - prodej soli pro celé panství, výsadu pro provoz pohostinství. Nejvyšší příjmy však měl z prodeje lnu, lněných výrobků a příze. Po panství skupoval surovinu, prodával ji firmám na Liberecku, současně kupoval hotové výrobky a prodával je na obchodních cestách v Čechách a v jižních částech Evropy. Později prodával též výrobky sklářů. Šourkova výsadní hospoda U Janů byla více střediskem obchodním než společenským. Hosté ze široka daleka se zde scházeli pro radu, kvůli obchodu či pro peněžní výpůjčky. Šourkovo jmění rostlo a kolem samotného rychtáře se šířily pověsti. Mnohdy to byly až přehnané pověsti o jeho velikém bohatství a o tajných skrýších, kde měly být uloženy hliněné krajáče plné zlaťáků, o kovaných truhlicích s drahými látkami a šperky přivezenými až z Itálie a mnoho dalších bájí. O těchto tajných skrýších věděl pouze sám vdovec Šourek a jeho stará služka, která mu pomáhala vést domácnost. Poctivá služka Šourkově rodině nadmíru oddaná. 

Pozdního mlhavého večera na počátku října 1747 přepadla hospodu U Janů skupinka čtyř zakuklených lupičů. Jedním z nich byl soukeník z Dlouhých mostů, který týž den v podvečer navštívil rychtáře a jako host ho žádal, aby mu přinesl něco k jídlu a pití. Jakmile se rychtář vzdálil, aby přinesl to, o co byl požádán, pootevřel host okno. Oknem později vnikli lupiči do domu, přepadli rychtáře, roubíkem mu ucpali ústa, svázali ruce i nohy a pověsili k železnému kruhu ke stropu hlavou dolů a začali pátrat po Šourkově pokladu. Nezvyklý ruch vzbudil služku, která štěrbinou dveří spatřila lupiče i zavěšeného rychtáře. Rychle vnikla do skrýše, sebrala zlaťáky a běžela s nimi k hustému dubovému keři nad vsí, kde je ukryla. Potom utíkala k poplužnímu dvoru (č.p. 5), kde vzburcovala správce i čeládku. Ozbrojeni sekerami, vidlemi i kosami spěchali k rychtě a cestou volali o pomoc sousedy z ostatních chalup, lupiče zahnali a rychtáře zachránili. 

Tolik vypráví místní pověst o události a jedné z pohnutek,  která prý přivedla rychtáře Šourka k výstavbě kaple v západní části obce na místě, odkud zhlížela na domy v obci. (Ještě v 19. století neměla ve svém okolí nic jiného než louky a starou školu se sousedním domem.) Jako dík za záchranu svého života založil a vybudoval nejkrásnější stavební památku (postavena roku 1749), jež se z dávných dob našich předků dochovala až do dnešních dnů. Kaple sv. Prokopa vyrostla hned vedle doubku,pod kterým byly služkou rychtářovy peníze ukryty. Na svěcení barokní kaple se přišlo podívat několik tisíc lidí z celého okolí.  Všichni, kteří byli zmíněni v této pověsti, jsou již dávno na Pravdě boží. Jan Šourek navěky odpočívá v kryptě kaple (ve společnosti své druhé manželky Anny). Jako poslední svědek této události stojí starý dub vedle (o něco mladší kolegyně) starobylé kaple. Hostinec U Janů lehl popelem roku 1908.

Dub s kaplí se stal námětem kreslířů, malířů, fotografů. I když to není národní strom, je vyhledáván amatéry, kteří si ho fotí, měří jeho obvod a zapisují si údaje o tomto pozoruhodném stromu.

Finalisté ankety Strom roku 2016 dle krajů

Jihočeský kraj - Dub na návsi v Borovanech (obec Borovany na Písecku, okres Písek)
Jihomoravský kraj - Domaninská lípa (obec Libáň, okres Jičín)
Královéhradecký kraj - Libáňská borovička (obec Tatobity, okres Semily)
Liberecký kraj - Dub ze Zásady (obec Zásada, okres Jablonec nad Nisou)
Pardubický kraj - Lípa na Lipce (obec Lipka u Horního Bradla, okres Chrudim)
Hlavní město Praha - Otec dubů (MČ Praha Újezd)
Plzeňský kraj - Chudenická douglaska (obec Chudenice, okres Klatovy)
Plzeňský kraj - Lípa u sv. Anny (obec Břežany, okres Klatovy)
Ústecký kraj - Břestovce ve Smetanových sadech (Ústí nad Labem)
Vysočina - Památný strom Járy Cimrmana (obec Sklené, okres Žďár nad Sázavou)
Zlínský kraj - Dub v Cellerově štěpnici v Bojkovicích (obec Bojkovice, Uherské Hradiště)
Zlínský kraj - Bratřejovská hrušeň planá (obec Bratřejov, okres Zlín)

Putovní výstava finalistů letošního ročníku soutěže

Všech 12 finalistů nafotila Lenka Mitrenga Grossmannová, která v současnosti pracuje jako fotografka v Muzeu romské kultury, ale rovněž se i věnuje volné tvorbě a komerčním zakázkám. V průběhu roku výstava putuje po různých místech naší republiky. Můžete se s ní setkat i na zámcích, hradech, v ZOO, knihovnách, školách, galeriích i v obchodních centrech. V Zásadě jste měli možnost si výstavu prohlédnout v průběhu pouti od 8. do 10. července 2016.

Podpora rodáků

Náš krásný strom v anketě podpořili zásadští rodáci Adéla Boudíková (dálkový běh na lyžích) a Martin Matoušek (sólista opery).

Plakát k podpoře našeho stromu ve finále ankety